výjimečně zveřejňujeme anonymní vtipný dopis technicky vzdělaného vysokoškoláka

> Milý pane doktore.

> Nezlobte se, že Vás obtěžuji, vím, že toho máte dost, že balíte, že > odcházíte. Ale ještě než odjedete do toho západního Německa, chtěl bych se > Vás na něco zeptat. > Na začátek bych se asi měl představit, protože mě možná neznáte. > Takže - také jsem jako Vy vystudoval vysokou školu za peníze našich > spoluobčanů, daňových poplatníků. Sice jsem studoval jen 5 let, ne tak > dlouho jako Vy, ale nebylo to rozhodně nic jednoduchého a byl jsem rád, že > jsem v roce 2000 tu státní zkoušku z ekonomie, účetnictví a informačních > systémů a technologií udělal. Hned po škole jsem jako Vy nastoupil do > zaměstnání - normálně, do soukromého sektoru, k poradenské firmě v oblasti > daní a účetnictví. Úplně Vás chápu, pane doktore, ty nástupní platy jsou > fakt dost nízké. Já například bral první 3 měsíce 10.000 Kč, pak mi rok > dávali 17.000 Kč a v roce 2002 jsem bral už 19.000 Kč.

V současné době > pracuji u softwarové firmy a mám po 10 letech praxe 24.000 Kč, splácím > hypotéku, auto a tak. Takže pane doktore chápu, jak to máte těžké. Já jsem > si třeba zařídil i živnostenský list a zkouším si přivydělávat. > Vím, pane doktore, že se musíte neustále vzdělávat a dělat ty různé > zkoušky To musí být určitě dost náročné - já taky kvůli ekonomii a > počítačům musím neustále studovat a zdokonalovat se, protože když mi ujede > vlak, nebudu nikomu nic platný - a zákony se pořád mění a vývoj jde pořád > kupředu. Je to holt neustálé vzdělávání, viďte pane doktore? > Dokonce jsem si udělal certifikát na US GAAP (vedení účetnictví podle > amerických standardů) a stal ze mě také certifikovaný mzdový profesionál. > Bohužel se mi to na mzdě moc neprojevilo, ale určitě se to bude do > budoucna hodit. To jsem slyšel, pane doktore, že máte Vy lepší, že Vám po > těch Vašich zkouškách peníze přidávají. Tak aspoň v něčem se máte líp. > A také jsem někde četl, že Vám alespoň proplácí přesčasy. Tak to máte > fajn. U nás v soukromé sféře se na přesčasy moc nehraje. Sice mám > oficiálně 8 hodin denně pracovat, ale obvykle je to 9 až 10 hodin.Jednou > jsem byl v práci dokonce 26 hodin v kuse - ale proplaceno jsem, pane > doktore, nic navíc neměl. Tak to máte fakt pěkné, že Vám ty přesčasy > proplácí. > Vím, máte zodpovědnost za zdraví lidí. To je zajisté dost náročné, > pracovat s takovým vědomím a pod takovým tlakem. Úplně Vás chápu, pane > doktore.

Já zase pracuji často s databázemi klientů, kde mají uložena data > za celou firmu a roky zpětně a když bych jim je nějak poškodil, mohou tu > firmu i zavřít. Desítky lidí přijdou o práci. Skutečně mi někdy není moc > lehko, když si uvědomím, kolik osudů lidí mám ve svých rukách A ještě jsem > slyšel, už nevím kde, že k Vám zákazníci chodí úplně sami, z vlastní > vůle. Tak to máte moc a moc pěkné, pane doktore. To my, když si zákazníka > neseženeme sami, zákazníka nemáme. To buďte rád, že to takto máte. Prý > dokonce některé zájemce i musíte odmítat! Tak to bych také chtěl zažít > Ale nezávidím Vám - vím, že jste šikovný, jinak by k Vám určitě tolik lidí > nechodilo. A prý Vám i vždycky každý zákazník platí! Tak to máte také moc > fajn. To u nás se stává, že nám klient často nezaplatí za naše služby a my > to z nich musíme potom horko těžko dobývat a ne vždy se nám to podaří. Tak > aspoň v tomhle to máte klidnější, buďte rád. A dokonce se prý s kolegy > mezi sebou zákazníky posíláte, aby každý na něm něco utržil. To bohužel u > nás moc nefunguje. Konkurence nám zákazníky spíš bere. Ale třeba se to > časem zlepší. Ale abych se dostal k tomu, proč Vám píši. Slyšel jsem, že > jste si s kolegy domluvili takovou zajímavou akci, že když Vám nepřidají > třikrát tolik co máte, že odejdete. Tak to se mi líbí, to máte kuráž. Já > si právě řekl, že když jsme na tom podobně - oba máme vysokou školu, oba > se musíme pořád vzdělávat, oba máme v rukou osudy lidí a máme i podobný > příjem (teda až na ty přesčasy), tak že to také zkusím. A šel jsem za > zaměstnavatelem. Ale také jsem nepochodil, jako Vy. Nejdřív se mi smál a > pak mě poslal víte kam. Třeba do Německa.

> No a proto Vám píši. Slyšel jsem, že Vy právě do toho Německa máte > namířeno. Nezlobte se, ale mohl byste mi dát kontakt na toho, kdo Vám to > dohodil? Německy umím asi jako Vy, takže by mi to také mohlo dopadnout. A > máte tam kde bydlet? Jedete i s manželkou? Už má také práci? Co děti, > berete je s sebou? To německé školství bude určitě lepší než naše, viďte? > Takže ještě jednou mockrát děkuji, pane doktore, za Váš čas a když mi > pošlete nějaký ten kontakt, budu moc rád. > S přátelským pozdravem kolega Inženýr.